Jdi na obsah Jdi na menu
 


Závažné a smutné otázníky kolem jaderných zbraní

Smutné otazníky ohledně jaderných zbraní

Rodinná chata, Bozeňov, neděle 12. července 2020+

Jaderné zbraně zcela zásadním způsobem ovlivnily vzájemné mezinárodní vztahy nejen jednotlivých států, ale především v dobách Studené války (1945-1990) dřívějších nejvýznamnějších a nejsilnějších antagonistických vojensko-politických koalic – Severoatlantické smlouvy (NATO) a Varšavské smlouvy.

Ani v současné době, tedy třicet let po skončení Studené války, nejsme jako lidstvo zbaveni tohoto „jaderného prokletí“. Riziko globálního jaderného konfliktu bylo sice částečně, ale významně zažehnáno „oteplením“ politických, hospodářských, vojenských a jiných mezinárodních vztahů především mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací, ale především pak v průběhu 90. let minulého století. Vysoké riziko jaderného konfliktu nebylo zcela vyloučeno ani zažehnáno.

Je všeobecně známo, že Spojené státy americké a Ruská federace mají ve svých rukou 90% ze světového vojenského jaderného arzenálu. Podrobnější údaje jsou uvedeny pro jednotlivé vlastníky jaderných zbraní v dalším textu, vycházeje z věrohodných údajů poslední ročenky SIPRI z června 2020, kde je stav světových jaderných zbraní uveden pro rok 2019.

V současné době jsme bohužel opět svědky zhoršováním vzájemných mezinárodních vztahů mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací, to to nejen obecně, ale také v oblasti jejich vzájemných jaderných vztahů. Příkladem z nedávné doby je americké vypovězení dvoustranné smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z 8. prosince 1987. Tato vzájemná smlouva byla podepsána ještě v době Studené války. Zahrnuje významnou kategorii jaderných zbraní, jaderných raket s doletem 500 až 5 500 km.

Americký prezident Donald John Trump v roce 2018 oznámil, že Spojené státy od smlouvy odstoupí. Důvodem mělo být údajné porušování závazků ze strany Ruska, konkrétně vývoj a rozmístění raketového systému 9M729. Rusko odmítá, že by smlouvu porušovalo. Ministr zahraničí Spojených států amerických 1. února 2019 ohlásil, že k následujícímu dni země přestává být výše uvedenou smlouvou vázána a zároveň spouští půlroční výpovědní lhůtu. Tento krok podpořila podle očekávání i Severoatlantická aliance. Ruská federace reagovala stejným krokem, její prezident Vladimir Putin zároveň nařídil vývoj nových hypersonických raket středního doletu, které však podle něj Rusko rozmístí jen v případě, pokud stejný krok učiní Spojené státy americké.

A bohužel nejen to. V poslední době je to právě značně vojensko-politické napětí mezi silnými znepřátelenými důležitými rivaly Indií a Pákistánem, které je provázeno občasnými ozbrojenými konflikty na hranicích těchto dvou silných zemí. Nemůže tento konflikt postupně eskalovat až se zapojením jaderných zbraní do vzájemných bojů? Kdo, kdy a jak je vůbec schopen označit agresora, který první sáhne po jaderné zbrani? Podle údajů SIPRI mají obě uvedené země dostatečný vojenský jaderný potenciál k jeho masovému použití.

Existuje řada dalších vážných bezpečnostních problémů ohledně jaderných zbraní a to i v Evropě. Je to například závažná skutečnost, že americké jaderné zbraně jsou dlouhodobě umístěny v pěti zemích Evropy (Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Turecko).

Největší tlak na jejich vrácení zpět do Spojených států amerických je dlouhodobě vyvíjen v Německu a Itálii. Zvláště v Německu uvedené tlaky v poslední době značně zesílily.

V neposlední řadě je tu značná modernizace jaderných zbraní všech jaderných mocností. Celkem 72,9 miliardy dolarů (asi 1,87 bilionu korun českých) daly v roce 2019 jaderné státy na své atomové zbraně. Téměř polovinu této částky a to konkrétně 35,4 miliardy dolarů, investovaly do modernizace nukleární výzbroje Spojené státy americké. Ruská federace věnovala na vojenský jaderný arzenál 8,5 miliardy dolarů a Čína 10,4 miliardy. Podle britského deníku The Guardian to sdělila Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní. Bohužel jsou to astronomická čísla a tyto finanční zdroje by se mohly bezpochyby investovat podstatně lépe.

V posledním desetiletí se intenzivně diskutuje další velmi závažné jaderné nebezpečí. Co by se mohlo stát, pokud by se jen jedna jaderná nálož dostala do nezodpovědných rukou teroristů, náboženských fanatiků, nebo jen nepřátelských skupin, který by byly ochotny jadernou zbraň použít, případně jen vyhrožovat jejím použitím? Dostáváme se už do „doby jaderných teroristů“?

Jedinou zárukou před použitím či zneužitím jaderných zbraní je jejich úplné a komplexní zničení pro přísnou a spolehlivou mezinárodní kontrolou, jak s tím počítá mezinárodní smlouva o zákazu jaderných zbraní z roku 2017. Jak dlouho ale budeme muset čekat, než uvedená významná mezinárodní dohoda vstoupí v mezinárodní platnost? Všechny současné jaderné mocnocti tuto mezinárodní dohodu zcela ignorují a bagatelizují.

Je paradoxem lidského osudu a moderních dějin, že nejvýznamnější osobnost 20. století německy fyzik Albert Einstein žádal v průběhu 2. světové války amerického presidenta, aby podpořil vývoj a výrobu jaderné zbraně. Jeho motivace byla ovšem tehdy zcela pochopitelná. Vzhledem k tomu, že fašistické Německo začalo s vývojem svých jaderných zbraní již v roce 1939, německý fyzik se velmi obával, že Německo získá jadernou zbraň jako první země na světě.

Zhruba o něco více jak po 10 letech vydal Albert Einstein v Londýně společně s Bertrandem Russellem svůj manifest od jehož vydání nedávno uplynulo 65 let. A jak to tehdy bylo?

Dne 9. července 1955, dva z nejvýznamnějších intelektuálů 20. století, Bertrand Russell a Albert Einstein, vydali výzvu k lidskosti a naléhali na to, aby vlády i veřejnost uznaly obrovské nebezpečí spojené s jadernými zbraněmi. Russell-Einsteinův manifest varoval, že jaderné zbraně představují hrozbu pro přežití lidského druhu, a vyzval k velkému úsilí o řešení a omezení jaderného nebezpečí ve formě jaderných zbraní.

Jedním z významných důsledků manifestu bylo uspořádání první konference Pugwash v roce 1957. Cíle první mezinárodní konference v kanadském Pugwashu jsou obsaženy v manifestu Russell-Einstein: upozornit na nebezpečí jaderných zbraní, vyzvat k odstranění jaderných zbraní, a podporovat mírové řešení konfliktů.

Mementem pro nás musí být i první použití jaderných zbraní v Japonsku.

Smutné 75. výročí jaderného bombardování japonského města Hirošima na konci druhé světové války a následně pak svržení americké jaderné pumy na město Nagasaki by mělo vyburcovat národní a mezinárodní organizace v čele s Organizací spojených národů k podstatně rozhodnějším a účinnějším akcím a konkrétním krokům vedoucím k postupné eliminaci těchto nejničivějších zbraní pod účinnou mezinárodní kontrolou. Použití jaderné zbraně na Hirošimu a Nagasaki je tak pro lidstvo trvalým mementem, na které bychom neměli zapomínat.

Vojenský arzenál jaderných zbraní ve světě je stále velmi vysoký a tím i velmi nebezpečný. To názorně a přehledně uvádí o světovém jaderném arzenálu SIPRI, Stockholm International Peace Research Institute, čili Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru. Uvedená mezinárodní instituce je vysoce prestižní a uznávána mezinárodní autorita a publikované údaje a data v ročenkách SIPRI jsou považována za vysoce spolehlivá. Celá ročenka SIPRI je velmi podrobná a obsáhlá (obvykle 500 až 600 stran), ale také se vydává z ročenky SIPRI zkrácená verze tzv. „Summary“, která je podstatně kratší (v roce 2020 má jen 28 stran) a je volně stažitelná z webových stránek SIPRI. Světový jaderný arzenál je tam přesně uveden.

Přebal letošní ročenky SIPRI 2020 (ve verzi Summary) je uveden níže.

 

 

Hlavní vlastníci jaderných zbraní tedy Spojené státy americké a Ruská federace snižují objem svých jaderných zbraní, na druhé straně své stávající jaderné zbraně významně modernizují. Tyto důležité závěry jasně vyplynou, pokud porovnáme uváděné počty jaderných zbraní podle ročenky SIPRI z roku 2017 a z roku 2020.

Snížení jaderných zbraní vykazuje také Francie. Naopak trvalé navýšení jaderných zbraní ukazuje níže uvedená tabulka pro tyto jaderné země: Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea (v závorce jsou uváděné údaje SIPRI z roku 2017).

Dále je nutno podtrhnout, že kromě oficiálního „jaderného klubu“ pěti jaderných mocností (Spojené státy americké, Ruská federace, Velká Británie, Francie a Čínská lidová republika), v současné době vlastní jaderné zbraně také Izrael, Indie, Pákistán a Severní Korea, jak je to patrné z tabulky, a jaderná výzbroj posledně jmenovaných zemí postupně a trvale roste.

Pozitivní je bezpochyby významná skutečnost, že celkové světové zásoby jaderných zbraní poklesly z hodnoty 15 395 v roce 2017 na hodnotu 13 400 v roce 2019.

Tabulka:

Současný jaderný arzenál podle červnové ročenky SIPRI 2020

 

Země vlastnící jaderné zbraně

Celkový počet jaderných hlavic v roce 2019

USA

5 800

Ruská federace

6 375

Spojené království

215

Francie

290 (300)

Čína

320 (260)

Indie

150 (100-120)

Pákistán

160 (110-130)

Izrael

90 (80)

Severní Korea

30-40 (10)

CELKEM

13 400 (15 395)

 

Krátký doplněk 01: rodinná chata, Sousedská č. 141, Bozeňov

Středa, 15. července 2020

Nějaký čas, asi tak 3 roky jsem působil coby řádný člen ve Straně zelených  České republiky. V té době jsem mimo jiné připravil jen 2 stránkovou zdůvodněnou výzvu vedení strany zelených ohledně boje za intenzívní jaderné odzbrojení. Oslovil jsem po emailu touto písemnou výzvou (ve verzi pdf) asi 30+ členů vrcholového vedení Strany zelených. Bohužel jsem nedostal na mojí výzvu ani jednu zpětnou vazbu. Další velké zklamání v oblasti politické a že jich už bylo!!!

Nicméně v době této „osobní jaderné odzbrojovací iniciativy“ v roce 2008 jsem také nastartoval osobní iniciativu zvanou:

Vzpomínková hladovka k uctění obětí jaderného bombardování“

držíce onen den jen H2O, čili vodu, obvykle pouze pitnou či minerální.

  • 6. srpna za Hirošimu,

  • 9. srpna za Nagasaki.

Domnívám se, že je to celkem důstojné připomenutí nevinných civilních japonských obětí nejstrašnější zbraně, kterou lidstvo připravilo k vyhlazení celých národů, zemí, a dokonce i kontinentů.

Přidáš se ke vzpomínkové hladovce k uctění obětí jaderného bombardování také?

Nikdo asi nepochybuje o tom, že 3. světová jaderná válka bude tou poslední v novodobé historii lidstva. Pokud jste dosud neslyšeli nebo nečetli o tzv. „jaderné zimě“, tak se na to prosím podívej. Jaderná zima je neskutečná hrůza a děs, totální světová katastrofa.

I když vydávám v roce 2020 dvě nové odborné monografie o zbraních hromadného ničení a to jednu v Praze a druhou v Uherském Hradišti, tak by se někomu mohly šiknout moje dřívější odborné publikace, viz tady:

- MIKA O. J., POLÍVKA L., SABOL J. Zbraně hromadného ničení a ochrana proti jejich účinkům, Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, Fakulta bezpečnostního managementu, 2009. 154 stran. ISBN 978-80-7251-302-4.

- MIKA O. J., ŘÍHA M. Ochrana obyvatelstva před následky použití zbraní hromadného ničení. 01. Horní Počernice: Námořní akademie ČR, s.r.o., 2011. 148 stran. ISBN 978-80-87103-31-9.

- MIKA O. J.; ZEMAN M.; POLÍVKA L. Základy ochrany před zbraněmi hromadného ničení. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2011. 138 stran. ISBN 978-80-214-4263-4.

Krátký doplněk 02:

rodinná chata, Sousedská č. 141, Bozeňov

Sobota, 18. července 2020, 16:25

„Vzpomínková hladovka k uctění obětí jaderného bombardování v Japonsku“

obvykle piju pouze pitnou či minerální vodu.

  • 6. srpna za Hirošimu,
  • 9. srpna za Nagasaki.

Dne 6. srpna pak navíc držím od 8:15 celé 3 minuty ticha a tichých mírových meditací za civilní oběti jaderného bombardování … čas 8:15 je doba shozu jaderné pumy Little Boy = chlapeček z amerického bombardéru B-29 Superfortress s názvem Enola Gay na japonské město Hirošima.

Dne 9. srpna pak navíc držím od 11:00 celé 3 minuty ticha a tichých mírových meditací za civilní oběti jaderného bombardování … čas 11:00 je doba shozu jaderné pumy Fat Man = tlouštík na japonské město Nagasaki.

Doplněk další:

Rodinná chata na Bozeňově, 6. srpna 2020, 9:30

(mimo jiné je to nahráno jako audiozáznam na diktafonu pro audiozáznam s názvem POSELSTVÍ)

Už první vzpomínkovou hladovku jsem „vylepšil“ dne 6. srpna 2020 tím, že jsem v 8.00 zapálil svíčku za oběti jaderného bombardování v HIROŠIMĚ. Následovala v 8.15 tříminutová meditační chvíle pro myšlení na nevinné civilní oběti jaderného teroru.

Vím dobře, že se i civilní a vojenští historikové, ale i veřejnost stále pře o oprávněnosti jaderného bombardování Japonska na sklonku II. Světové války. Proti použití jaderných zbraní v Japonsku se namítá, že Japonsko už bylo v té době „na kolenou“ a to hlavně zásluhou Rudé Armády, která od 8. srpna 1945 drtila Japonsku v Mandžusku. Argumentují tím, že vojenský význam jaderného bombardování Japonska je značně pochybný a uvedený akt byl především demonstrací nové ničivé síly. Záhy se ukázalo, že brzy po skončení II. světové války začala tzv. Studená válka a byly vytvořena aliance NATO.

Jsem zvědav, co na to řekne můj osobní vojenský historik, kterého ponechávám v anonymitě, jen pro zasvěcené sdělím, že se jedná o mého trampského kamaráda Luise.

 

hirosima-01.jpg

 

 

 

 

 

hirosima-02.jpg

 

 

 

 

 

hirosima-03.jpg

 

 

 

 

 

politicky-forek-2020.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na webu je neskutečné množtví různých zpráv, analýz, úhah, rozborů, esejů, rozhovorů a dezinformací. Najít si a přečít to pravé ořechové (rozuměj pravdivé) je čím dál víc, tím obtížnější, ale jeden příklad je tady. Ať laskavý čtenář sám rozhodne co a jak:

https://www.pokec24.cz/historie/pravda-o-hirosime-a-nagasaki-letos-uplyne-75-let-od-jednoho-z-nejhorsich-valecnych-zlocinu/

 

Doplněk dne 25. prosince 2020, dopoledne po ranním kafi 9:00:

Pro vážné zájemce je tady upozornění, že otázky jaderných zbraní a jaderného odzbrojení jsou také v dalších samostatných částech:

- Jsem mírový aktivita v boji za jaderné odzbrojení,

- ZHN = Weapons od Mass Destruction = Konečně zákaz jaderných zbraní (vstup jen pro otrlé povahy a silné osobnosti).