Jdi na obsah Jdi na menu
 


ZHN = Weapons of Mass Destruction = Konečně zákaz jaderných zbraní (vstup jen pro otrlé povahy a silné osobnosti)

Žhavé aktuality doplňuji jak to jde ...

Předsunuji zvláštní a mimo pořadí zprávu = pozvánku na seminář v Praze k jadernému odzbrojení (vstup zdrama), viz info:

A. Mezinárodní zákaz jaderných zbraní

Dne 7. července 2017 byla přijata na půdě OSN v New Yorku mezinárodní dohoda o zákazu jaderných zbraní o které se jednalo více jak posledních 20 let, respektive by se mohlo klidně říci i 72 let (t.j. od prvního použití amerických jaderných zbraní v Hirošimě a Nagasaki).

B. Nobelova cena míru v roce 2017

ICAN = International Campaign to Abolish Nuclear Weapons

viz podrobnosti na linku jako

BONUS z Brna
2017 Nobel Peace Price:

http://www.bbc.com/news/world-europe-41524583

C. Vystoupení v OSN (v angličtině)

Ms. Thurlow speaks on 7 July 2017 in New York following a historic vote – 122 nations to one – to adopt the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons.

http://www.icanw.org/campaign-news/atomic-bomb-survivor-to-jointly-accept-nobel-peace-prize-on-icans-behalf/

Miss Beatrice Fihn
Executive Director of ICAN (= 485 partners in 101 countries)

Miss Beatrice Fihn is the Executive Director of the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons (ICAN), the 2017 Nobel Peace Prize-winning campaign coalition that works to prohibit and eliminate nuclear weapons.

http://www.icanw.org/campaign-news/atomic-bomb-survivor-to-jointly-accept-nobel-peace-prize-on-icans-behalf/

Jak to dnes vypadá (podle SIPRI = Stockholm International Peace Research Institute) leden 2017

Rozhovor 10. listopadu 8:43:

http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?stanice%5B%5D=%C4%8CRo+Plus&offset=290

70. výročí bombardování HIROŠIMY A NAGASAKI americkými jadernými zbraněmi

Mika - Hosoda - Jedličková

Proběhlá populárně-vědecká přednáška, viz webová sránka Moravské zemské knihovny v Brně:
http://www.mzk.cz/sluzby/akce/70-vyroci-bombardovani-hirosimy-nagasaki-jadernymi-zbranemi

 

Proběhlá přednáška ke stému výročí CHZ:

Oznámení MZK v Brně:

http://url.googluj.cz/f02

Short INFO about CHEMICAL TERRORISM IN THE PRAGUE SUBWAY (written in English):

http://www.cbrneportal.com/chemical-terrorism-in-the-prague-underground

Bývalý americký president B. Obama na vzpomínkových akcích v Hirošimě:

http://www.praguevision.org/cs/dokument-obamuv-projev-v-hirosime/

Stručný a souhrnný populární text k 70. výročí bombardování Japonska jadernými zbraněmi

1. část - úvod

V roce 2015 si lidstvo připomenulo mimo jiné i 70. výročí svržení amerických jaderných pum na japonská města Hirošimu (6. srpna 1945) a Nagasaki (9. srpna 1945) na konci 2. světové války. To by mělo vyburcovat národní a mezinárodní organizace v čele s Organizací spojených národů k podstatně rozhodnějším a účinnějším akcím vedoucím k postupné eliminaci těchto nejničivějších zbraní pod účinnou mezinárodní kontrolou.

Jaderné zbraně zcela zásadním způsobem ovlivnily vzájemné mezinárodní vztahy nejen jednotlivých států, ale především dřívějších nejvýznamnějších a nejsilnějších antagonistických vojensko-politických koalic – Severoatlantické smlouvy (NATO) a Varšavské smlouvy po celou dobu jejich existence.

Ani v současné době, tedy více jak dvacet pět let po skončení Studené války, nejsme jako lidstvo zbaveni tohoto „jaderného prokletí“. Riziko globálního jaderného konfliktu bylo sice částečně, ale významně zažehnáno „oteplením“ politických, hospodářských, vojenských a jiných mezinárodních vztahů především mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací, především pak v průběhu 90. let, ale riziko jaderného konfliktu není zcela vyloučeno.

Dále je nutno podtrhnout, že kromě oficiálního „jaderného klubu“ pěti jaderných mocností (Spojené státy americké, Ruská federace, Velká Británie, Francie a Čínská lidová republika), vlastní jaderné zbraně také Izrael, Indie, Pákistán a Severní Korea.

Existuje řada vážných problémů ohledně jaderných zbraní, například skutečnost, že americké jaderné zbraně jsou umístěny v pěti zemích Evropy (Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Turecko). Největší tlak na jejich vrácení zpět do Spojených států amerických je vyvíjen v Německu a Itálii.

Je všeobecně známo, že bývalý americký president Bill Clinton v roce 1995 (v době 50. výročí amerického bombardování Hirošimy a Nagasaki) veřejně prohlásil, že se Američané nemají za co omlouvat Japoncům a že rozhodnutí o svržení atomových pum na Japonsko bylo správné. Jak známo, současný americký president Barack Obama je zastáncem jaderného odzbrojení. Jasně to zaznělo na jeho památném vystoupení v Praze, kde vybídnul k rychlému a mezinárodně kontrolovanému jadernému odzbrojení. Není tedy už vhodný čas k tomu, aby se Američané omluvili Japoncům?

2. část - stručný popis jaderné apokalypsy v Hirošimě a Nagasaki

Z hlediska vzniku jaderných zbraní je zajímavé zkoumat, proč právě Spojené státy americké byly první zemí, která získala už v roce 1945 jaderné zbraně. Přitom je všeobecně známo, že to bylo právě agresívní fašistické Německo, které zahájilo jako první výzkum možností objevu jaderných zbraní a to již v roce 1939.

Historii jaderných zbraní podrobně popisují některé domácí odborné publikace. Monografie Vladimíra Pitschmanna je nerozsáhlejší současnou domácí odbornou publikací zabývající se podrobně všemi základními bezpečnostními a historickými aspekty jaderných zbraní. Uvedená monografie je značně podrobná a rozsáhlá a zahrnuje celkem 390 stran vysoce odborného textu a dále obrazovou přílohu (38 stran).

Na tomto místě je vhodné uvést, že vzpomenutá monografie v první kapitole „Zdroje technologie“ podrobně popisuje éru vědeckých objevů v chemii a fyzice, které souvisely s objevem jaderných zbraní. Jen Nobelových cen za chemii a fyziku bylo od roku 1900 do druhé světové války uděleno čtrnáct.

Předpoklady, proč USA získaly jaderné zbraně jako první, byly následující:

  • Politické: obavy a strach z agresívního fašistického Německa,
  • Intelektuální: vynikající vědecké týmy, které byly vytvořeny účelově pouze pro objev a testování jaderných zbraní,
  • Vědecké: vysoký rozvoj vědy,
  • Technické odborné (technologické): vysoký rozvoj techniky a technologie,
  • Ekonomické: dostatečná finanční podpora podle náročných požadavků vědeckých týmů.

Jako základ popisu použití jaderných zbraní v Japonsku v roce 1945 byla vybrána Kronika 20. století, která vyšla v originále v Německu v roce 1995.

Dne 16. července 1945 se konala u Los Alamos první zkouška nové zbraně. Jelikož Japonsko odmítlo Postupimskou deklaraci, nařídil americký president Harry Truman použití atomové bomby a informoval o tom v Postupimi Stalina. Křižník Indianopolis přivezl 30. července na ostrov Tinian v Marianách jaderné bomby Little Boy (chlapeček, uranová jaderná bomba) a Fat Man (tlouštík, plutoniová jaderná bomba) a řadu odborníků. Americké jaderné pumy byly připraveny k použití.

Hlavním důvodem použití amerických jaderných pum na japonská města Hirošimu a Nagasaki byla snaha, jednak co nejdříve ukončit válku v Tichomoří (válku s Japonskem), ale také tím snížit počet padlých a zraněných amerických vojáků v těchto bojích.

Bojový úkol svrhnout první jadernou bombu připadl letcům 509. smíšené skupiny 20. letecké armády. Posádku bombardéru B-59 Superfortress tvořilo celkem 12 mužů pod velením plukovníka Paula Tibbetse. Jaderná bomba (Little Boy) byla dne 6. srpna 1945 zhruba v 8 hodin a 15 minut svržena na Hirošimu a vybuchla ve výši 600 metrů nad terénem. Mohutnost tohoto jaderného výbuchu byla 12,5 kilotun TNT (trinitrotoluenu), jiné zroje uvádí hodnotu 20 kilotun TNT. Do vzdálenosti 1,5 km od epicentra výbuchu se hroutily zdi a ještě v oblasti do 4 km vypukly požáry. Radioaktivní záření mělo smrtící účinek do okruhu 1 km od místa výbuchu.

Ohledně celkových ztrát v Hirošimě jsou zajímavá data pana profesora Jiřího Matouška, kde jsou uvedeny zdravotnické ztráty podle amerických a japonských zdrojů. Americké zdroje uvádí 70 000 mrtvých (zmizelých) a 70 000 raněných, zatímco japonské zdroje uvádí, že 78 150 osob zahynulo, 13 983 bylo nezvěstných osob a 37 424 raněných. Naproti tomu již zmíněná Kronika 20. století udává celkový počet obětí v hodnotě 150 až 200 tisíc.

V Japonsku vzbudil jaderný útok obrovský zmatek. Navíc dne 8. srpna vyhlásil Sovětské svaz válku Japonsku a zahájil útok do Mandžuska. Japonská vláda se přesto nemohla rozhodnout ke kapitulaci.

Americký president Truman se proto rozhodl svrhnout další atomovou bombu. Dne 9. srpna 1945 v 11:01 hodin byla svržena druhá americká jaderná bomba (Fat Man) na japonské přístavní město Nagasaki, která vybuchla 600 metrů nad zemí. Tato atomová bomba (o mohutnosti 22 kilotun TNT) zabila přes 30 000 lidí ve městě s 200 000 obyvateli. Až poté se rozhodlo Japonsko přijmout kapitulaci.

Po Spojených státech amerických se do „jaderného klubu“ postupně dostaly další vysoce rozvinuté země jako v roce 1949 Sovětský svaz, Velká Británie v roce 1952 a následně Francie v roce 1960. Poslední členem „jaderného klubu“ se stala Čínská lidová republika v roce 1964.

Nicméně období Studené války bylo charakterizováno horečným jaderným zbrojením, které nebezpečně eskalovalo a netýkalo se pouze jaderných zbraní jako takových, ale i jejich nosičů. Vývoj, výroba a zavedení klasických jaderných zbraní bylo ve všech zemích „jaderného klubu“ poměrně rychle následováno další nebezpečnou etapou termojaderných zbraní.

Klasické jaderné zbraně i termojaderné nahromaděné v roce 1987 zřejmě dosáhly svého absolutního vrcholu a odhadovaly se na hodnotu celkové mohutnosti asi 15 000 megatun TNT.

Zatímco jiné zbraně hromadného ničení jako chemické, bakteriologické (biologické) a toxinové zbraně byly již dříve zakázány mezinárodními konvencemi, včetně úplného zničení zásob zbraní a zařízení pro jejich výrobu, v případě jaderných zbraní se to nepodařilo dojednat, ač jsou jaderné zbraně nejničivější zbraně současného světa. Pro úplnost je možno připomenout, že bakteriologické (biologické) a toxinové zbraně byly zakázány od roku 1972 (podpis dohody) s platností od roku 1975. V případě chemických zbraní se podařilo mezinárodní dohodu podepsat až v roce 1993, v platnost úmluva vstoupila v roce 1997.

Vývoj, výroba a použití jaderných zbraní není zakázána. Podařilo se alespoň prosadit na mezinárodní úrovni zákaz zkoušek jaderných zbraní ve všech prostředích. Uvedená mezinárodní smlouva, ač dojednána a podepsána již v roce 1996, není stále v platnosti, protože chybí dostatek podpisů smluvních stran a dosud není dostatek ratifikací smlouvy.

The Prague Vision (web), kde jsou mnohé zprávy z České republiky i ze zahraničí o jaderném zbrojení a odzbrojení ...

http://www.praguevision.org/cs/o-nas/

Poznámka na konec:
Držím totiž již od roku 2008 tzv. "vzpmínkovou hladovku" za
oběti amerického jaderného bombardování.

Pro méně znalé, jen připomínám: 6.8. Hirošima (asi kolem 150 tisíc obětí) a 9.8. Nagasaki (asi 70 tisíc obětí), oficiální počty obětí se různí dle japonských zdrojů a amerických zdrojů.

Doplněk č. 1 = Jaderná zkáza.

Doplněk č. 2 = Chemické zbraně.

Doplněk č. 3 = Biologické zbraně.